Masáže Praha 10 Dolní Měcholupy

rozvíjeli masáž Římané. Zásluhou některých římských lékařů se masáž uplatňovala jednak v léčbě Asklepiadés, Celsus a jednak v tělesné výchově Galenos. Galenos, který žil v letech n. l. patřil k nejslavnějším římským lékařům. Zdůrazňoval význam cvičení pro zdraví. Poznal zásady tělesné přípravy výběr cvičení, dávkování a masáž používal jako její doplněk. Zmiňoval se o přípravné masáži a o masáži odstraňující únavu. V přípravné masáži se zaměřil na dosáhnutí vláčnosti masírovaných svalů a na jejich správné prokrvení a tím se zvyšovala schopnost cvičit. Na dosáhnutí tohoto cíle využíval tření a hnětení, které vykonával nejdřív Praha 15 mírněji, potom intenzivněji, vždy však přiměřeně. Soustavnou masáží a jejím vhodným přizpůsobováním tréninku dokázal zesílit svaly, a tak atlety připravit na vysoké výkony. Masáž odstraňující únavu doporučoval nejen po výkonu, ale i v přestávkách mezi Dolních Měcholup masážích jednotlivými opakujícími se výkony. To platí ve sportovní masáži i dnes. Z hlediska rozvoje sportovní masáže je možné Galéna považovat za velmi důležitou osobnost. Navázal na základní řecké poznatky a teorii a praxi sportovní masáže dále rozvíjel ve své činnosti. Římané velmi často spojovali masáž s koupáním, z nich nejvíce bohatší vrstvy obyvatelstva. Chudobnější víc uplatňovali automasáž. masážní Dolními Měcholupy Sebemasáž zavedli i u římských vojáků, přičemž velitelé byli masírováni otroky. Nachází se i zprávy, že sám Gaius Julius Caesar se Jahodnice

pravidelně dával masírovat tak jako jiní římští vojevůdci. Císař Hadrian roku n. l. navrhl u vojáků při dlouhých pochodech vzájemnou masáž. Podobně jako u Řeků tak i u Římanů je třeba zdůraznit zařazení masáže do tělesné výchovy a její rozdělení vzhledem na Zahradní Město speciální úlohy tělesné výchovy. Proto je možné Římany označit za přímé pokračovatele Řeků v orientaci masáže na oblast tělesné Skalka výchovy, sportů a sportovních her MASÁŽ V ČECHÁCH A NA SLOVENSKU V našich krajinách se masáž před první světovou válkou vyskytovala jen ojediněle, a to hlavně především jako sebemasáž. První publikaci o masáži u nás napsal V. Chlumský a vydal ji v Praze roku pod názvem masáže Dolní Měcholupy Učebnice o masáži. Situace nebyla o nic lepší ani po první světové válce. Od roku přednášel o masáži, hlavně sportovní, na kurzech ČOS Česká obec sokolská dr. M. Jaroš. Ale i přes značné úsilí z jeho strany i ze strany ČOS k výraznějšímu rozšíření masáže nedošlo. Nestalo se tak ani po roce kdy se zákonem povolila masérská živnost. V tom čase vyšla i od E. Cmunta Příručka masáže masáž Dolní Měcholupy lázeňských úkonů a pedikúry. Uplatňování masáže v rámci tělesné výchovy však zůstalo nadále ojedinělým jevem. Po druhé světové válce pozorujeme určité oživení, nejdříve na úseku léčebné masáže hlavně v koupelích a pak i sportovní masáže, hlavně po zavedení

masáže Dolní Měcholupy