zmínky o masáži jsou některými badateli a historiky datovány do doby asi př.n.l. Na Ebersově papyru je například masáž popisována jako jeden z tehdejších léčebných prostředků Za zakladatele masáží jsou také považováni Babylóňané a Asyřané, kteří využívali masáže Nusle masáže hlavně jako relaxačního prostředku ve vojsku. Tento poznatek se dochoval v podobě malby na alabastrově váze, která byla nalezena v paláci krále Sanheriba v Asyrském městě Ninive. Mezi první národy, které začaly při masážích využívat různých vonných a bylinných Pražského povstání mastí, směsí bláta s olejem byli Egypťané a Peršané. Masáž se také rozšířila mezi židy, kteří se masáži naučili od Egypťanů. U židů však byla masáž jakousi součástí jejich náboženského života. V bibli je tato skutečnost vyobrazena v podobě Marie Magdalény, Pankrác která umyla Kristovi nohy, osušila je vlastními vlasy a potřela mastí. Tento skutek byl nejen poctou, ale i osvěžující masáží po Kristově námaze. Další rozvoj masáží směřoval z Egypta do Řecka. Masáž zde byla také zachycena v eposu Odyssea řeckého básníka Homéra ve scéně, kdy Kirké prováděla Odysseovi masáž v lázni. Řekové však znali masáž již z dřívějších dob, avšak v jiné podobě, a to jako klasické masáže Nuslím masáž léčebnou, kterou využívali hlavně při léčbě různých zlomenin. Také Hippokratův učitel a přítel Herodikos znal masáž, kterou si sám prováděl, a ve spojení s každodenním cvičením se tak dožil velice požehnaného věku let. Hippokrates př. n. l. tak poznával
účinky masáží jako například příznivý účinek na oběhovou soustavu, nespavost, hojení poranění, ale také na redukci tělesné Zvonařka hmotnosti a v neposlední řadě, že lze také vhodnou masáží uvolňovat napjaté svaly a naopak ty ochablé utužovat. Řecko je proto