Masáže Praha 9 Vysočanská

přidávalo na síle. Po zápasech následovala masáž k odstranění únavy tzv. apoterapeutická. Tento praotec sportovní masáže také učil, že vhodnou kombinací masáže a tréninku lze dobře zesílit svalstvo, zvýšit výkonnost a oddálit svalovou únavu. Římané si velice Vysočanská oblíbili péči o tělo a vše co sní souviselo. Asi let př.n.l. založil lékař Asklepiades lázně s podlahovým a stěnovým vytápěním, které nazýval thermy. Zde se vyskytovala také místnost pro masáž a natírání olejem tzv. destrictorium a unatorium. Lázně obsahovaly mimo jiné čítárnu, knihovnu, obrazárnu, ale také místnost pro gymnastiku. Silnější vrstvy se nechávali masírovat, ty chudší zde prováděli masáž Vysočanskou automasáž. Také slavný Gaius Julius Caesar, který trpěl epilespií a migrénou, se nechával masírovat svým otrokem. Vzájemnou masáž u vojska prosadil císař Hadrián při dlouhých vojenských taženích. Zaměstnal tím vojáky v době odpočinku a zlepšil jejich kondici pro masáže Vysočanská dlouhé pochody. Středověk znamenal úpadek ve všech směrech přírodního vědění, lékařství i kultury těla. S nedostatečnou hygienou Českomoravská vznikaly rozsáhlé infekce a nemoci, které znemožnili funkci lázní a s ní spojenou masáží. Pouze u Arabů tato tradice přetrvala a jejich úroveň lázeňství si zachovala vysoký standard. Nejvýznamnější představitel této doby byl lékař a filozof Avicenna, který podporoval hygienu, tělesná cvičení a masáž. Ve svém Kanónu lékařství praví, že cílem masáže je odplavení odpadních látek ze svalů, které

způsobují bolest. Dnes víme, že se jedná o kyselinu uhličitou a především mléčnou, vzniklou intenzivní svalovou prací. Od Arabů se masáž dostává k Turkům, Peršanům a na Kavkaz. Arabský typ masáže se liší od ostatních v nezvyklých hmatech při masážích zad masáž chodidly. To zase Slované, na rozdíl od ostatních národů, využívali při masážích tepání březovými či dubovými metličkami, jejichž Vysočanské klasické masáže účinek se v parních lázních a horkovzdušných saunách využívá dodnes. K znovuzrození lékařství, tělesné výchovy a tedy i masáže Kolbenova docházelo v Evropě až v století. Renesanční lékaři se vracely k antickým dílům a naslouchali také arabským učencům. Opětovné zavedení masáže se objevilo v knihách Symforia Chambie o tělesném pohybu, klidu a masáži. Také válečný chirurg Ambrosius Paré doporučoval masáž jako léčbu kloubních onemocnění, jako kdysi Hyppokrates. Neapolský profesor Giovanni Alfonzo Boreli se ve své knize De motu animalium Pohyb živočichů zabýval fyziologií svalů, jejich inervací a podstatou vzniku svalové bolesti. Snažil se o využití masáží masáže Vysočanská k odstranění takto vzniklé bolesti. Všechny tyto poznatky o masáži a léčebné gymnastice shromáždil Hieronym Mercurialis a v roce vydal ve Klíčov Veroně dílo De arte Gymnastica, ve kterém jsou popsány tři druhy roztírání a nechybí zde také četné kresby. I přes znovuzrození

masážních Vysočanské