Masáže Praha 5 Řeporyje

léčebného účinku masáže při onemocnění kloubů nebo při léčení zlomenin a svalových kontraktur. Znal rozdíl mezi mírnou a vydatnou Luka masáží a věděl, že vhodně zvolenou masáží lze napjaté svaly uvolňovat a ochablé utužovat. Dále, že mírná masáž podporuje přírůstek tělesné hmotnosti a vydatná působí naopak. A neznámý mu nebyl ani účinek masáže na krevní oběh, nespavost a hojení následků poranění.Řecko je také první zemí, kde se začala uplatňovat masáž při různých druzích tělesného cvičení. Používali ji především zápasníci a sportovci před výkonem. Tento druh masáže, který bychom dnes označili jako sportovní, prováděli profesionální maséři aleptové. V gymnazionech se vyučovala kromě gymnastiky i masáž. Do Říma se masáž dostává z Bithynie z Řecka, odkud ji převzal Asklepaides v století př.n.l. Rozlišoval masáž suchou a s tukem, jako masážním prostředkem, a dále podle trvání na krátkodobou a masáže Řeporyje dlouhodobou. Zavedl nový hmat chvění. Asklepaides mimo jiné doporučoval masáž jako jeden ze základních zdravotních prostředků a vedle ní i aktivní a pasivní pohyb, studenou sprchu a střídmost v jídle a pití. Největší zásluhy na rozvoji masáže v tomto období má Claudius Galénus, římský lékař školy gladiátorů, který jako první použil masáž jako součást tělesné výchovy. Zavedl masáž přípravnou, masáže Řeporyje prováděnou třením a hnětením na zápasnících před utkáním a po zápase masáž k odstranění únavy, kterou nazýval apoterapeutickou. Ohrada

Poznal také vliv pravidelně prováděné masáže na zvýšení výkonu a oddálení únavy. Nejen proto je považován za praotce sportovní masáže. Doba středověku znamenala pro masáž období úpadku. Jedině Arabové navázali na poznatky antického světa a nadále rozvíjeli masáž Řeporyjemi přírodní vědy a lékařství. Avicena, tádžický lékař, filozof, básník, matematik a astronom, znal vedle arabské vědy a filozofie i díla řeporyjskou pražskou kojenecké plavecké

masáži Řeporyjí

antických řeckých filozofů a po celý život z nich čerpal. V Kánonu lékařství je zaznamenán jeho nový poznatek o masáži, že jejím cílem je urychlit odplavování látek způsobujících únavu a bolest ze svalů. Na rozdíl od Řeků, kteří masírují výhradně rukama, používají Arabové i nohou a mají i některé pro nás nezvyklé hmaty. Staří Slované používali tepání březovými či dubovými větvičkami. Masírovali se i různými mastmi nebo výtažky z rostlin svařenými s oleji nebo smíchanými s medvědím či jiným lojem. V Praha 13 století, v období renesance, dochází k obrození stagnující medicíny. Lékaři objevují antická díla a s některými poznatky se seznamují i prostřednictvím arabských učenců. O opětovné zavedení masáže se zasloužil Symforius Chambie píšící knihy o tělesném pohybu, klidu a Lužiny masáži. Teprve v století se zrodila moderní masáž. Svou zásluhu na tom má Peter Henrik Ling, který v roce založil ve Stockholmu Ústřední ústav pro gymnastiku. Systém jeho gymnastických cvičení byl zaměřen především zdravotně, přičemž všechny jeho cviky měly podklad ve Řeporyjím masážních studiu anatomie a fyziologie pohybového aparátu. Součástí ústavu bylo i výukové středisko masáže. Lingův systém je dodnes znám pod